Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2019

Temné časy, začleňuji se mezi ,,normální´´ lidi

Obrázek
Všichni je máme, ale nikdo o nich nepíše, ani o nich nemluví. 
Instagram jsem si smazala už v loňském roce, ale když si vzpomenu na fotky, které jsem tam dávala, asi jsem nikdy nepřispěla chlebem s máslem, roztrženou sukní, posmrkaným kapesníkem, rty, plnými oparů nebo neúspěšnou zkouškou. A to, že se tyhle věci dějí v mém životě pětkrát častěji, než koktejl u Eiffelovky, to vem čert.
Rádi sdílíme úspěchy, šťastné okamžiky a radosti. Pokud se našim přátelům také zrovna daří, tak nám to přejí. Ti, kterým se zrovna tak dobře nevede, pukají závistí a raději si vás odeberou z přátel či ze sledování. Tak já jdu prolomit tyhle ledy, jdu napsat o temných časech. 
Poslední dva měsíce jsem na blog nenapsala ani čárku. Pokud něco píšu, pak o minulosti. Píšu o tom, jak jsme projeli Itálii od jihu na sever, jak jsme stopovali přes Pyreneje, jaké to bylo v Nepálu a co obnáší Indická svatba. Občas o cestování mluvím. Rozhodla jsem se splnit si sen, objeli jsme s Jirkou ČR s pár cestovatelskými pře…

Rozmanitá Indie, zamilovala jsem si tě

Obrázek
Během dvouměsíčního dobrodružství jsme projeli Indii od severu až na jih, byli pozváni na svatbu, jezdili na motorce, zpívali mantry, zakládali hinduistický chrám v horách, sjeli se speciálním marihuanovým lassi, smažili bramboráky s couchsurferama, nechali se potrkat od pouliční krávy, relaxovali u moře nebo zkoušeli různá jídla.



Z chladného Nepálu, který před Štědrým dnem začali všichni hojně opouštět a vracet se domů na Vánoce, jsme se přesunuli do rozpálené Mumbaje. Poprvé jsme pocítili tu atmosféru dovolené, i přes to, že šortky a tílka musely zůstat na dně krosny.
Mumbaj je neskutečně obrovské město, plné aut, tuk tuků, motorek a lidí, i přesto občas ulici blokuje kráva, stádo ovcí nebo jezdec na koni. Těchto kontrastů je Indie plná. Učarovala nás natolik, že jsme v ní strávili dva měsíce.
Štědrý den jsme sice strávili slavnostně, avšak úplně jinak, než-li u stromečku a koled. Dostali jsme pozvání na předsvatební večírek. Procházeli jsme se tedy po červeném koberci, popíjeli ovocné…

Šest týdnů s výhledem na Himálaj

Obrázek
V listopadu jsme se s přítelem vydali do Nepálu, kde jsme měli domluvené dobrovolničení. Sbalili jsme se tedy do padesátilitrových batohů, koupili jednosměrnou letenku a poprvé opustili komfortní zónu Evropy. Dobrovolnický projekt však nenaplňoval naše očekávání na 100%, a tak jsme školu po dvou týdnech opustili, stopli u cesty místní autobus a začali poznávat nepálská města.
Culture shock Po příletu na letiště jsme se rozhodli ignorovat všudypřítomné taxikáře, vydali jsme se tedy do centra hlavního města pěšky. Smog, prach, nepřítomnost chodníků a hlasité troubení motorek, smradlavé prodejny masa přímo na ulicích, potulní psi, špinavé děti u ohýnku z odpadků, podepřené budovy a spadaná elektrická vedení, to byl první dojem, který si pro nás Nepál připravil. Jakmile jsme se ubytovali přes couchsurfing ve čtvrti Sitapaila, trochu jsme si oddychli. Rodina bydlela v třípatrovém domě, ve kterém sice netekla teplá voda, avšak byl úkrytem před vším, co čekalo za dveřmi zatím neprobádaného s…