Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2018

Život v nepálské vesnici

Obrázek
Dny jsou tu úplně jiné než u nás doma. O dost kratší. Nepálci vstávají brzo, okolo páté ranní. Protože nejsem Nepálec, vylezu ze spacáku nejdřív kolem sedmé, i tak je to pro mě docela brzké vstávání. V Nepálu jsou však rána mnohem cennější než večery, po setmění není vidět na krok a je strašná zima. 
Snídaně se podává v osm, každé ráno sním o croissantu, cappuccinu, míchaných vejcích, sklenici pomerančového džusu nebo alespoň o chlebu. Moje fantazie je velmi bohatá, co se gastronomie týče, avšak Nepál je gastronomicky celkem chudý, zejména naše vesnička. Ke snídaně je Dhalbhát, každý den, přesně v osm hodin. Porce rýže, směs brambor, fazolí, čočky a dýně. Občas se nějaká ingredience změní, či přibyde. Stejné jídlo na nás čeká i večer před spaním. Přesně v sedm hodin. Hospodyňka vaří buď venku nad ohněm, nebo v kuchyni, která je často zcela oddělená od zbytku domu. Není kuchyň jako kuchyň. Podlaha je hliněná, zdi kamenné, nádobí kovové a sporák je buď plynový nebo klasické ohniště. O …

Vegetariánem snadno a rychle

Obrázek
...nebo alespoň v Asii
Už když jsme viděli prodejny masa v Káthmándú, přecházela nás na maso chuť, ale až včera jsme si uvědomili, že by bylo lepší s masem na nějakou dobu přestat.



Je páteční ráno. Snídáme v osm hodin Dhalbhat a sledujeme nezvyklý šrumec v Shamserovo domě. Všechny ženy se připravují na slavnost. Češou si vlasy, oblékají si sárí všech barev, zdobí se šperky i make-upem. Muži, v košilích, oblecích či tradičních krojích, nosí dřevo a hrnce. Shamserova rodina pořádá tenhle Thapafestival každých pět let. Dnes se sejdou všichni jeho příbuzní, aby společně obětovali kozu. Asi nějaká hindu tradice.

Kolem deváté utvoří průvod skrz vesnici. Děti nesou dlouhé větve, ověšené barevnými pentličkami. Muži vedou na provázku kozu. Vlastně jich je víc. Jedna malá a asi tři větší. Ostatní zvoní zvonky, či buší na plechové nádobí. Ženy jsou krásně oblečené, všechno je barevné. Na louce u potoka je postavený stan, ve kterém muži zapalují oheň. Dovnitř smí jen muži, a jen někteří. Vchází …

Gaunshahar – první dojem

Obrázek
Po čtyřech dnech v Káthmándú nás čeká brzké ranní vstávání. Budíček máme na 4.45, abychom se stihli nasnídat, sbalit, rozloučit s naší nepálskou rodinou a ujít 5 kilometrů na zastávku Gongabu, ze které v 7 hodin vyjíždí mikrobus do města Besisahar. Jsme tak zvyklý chodit pěšky, že nás ani nízké ceny za taxi nepřesvědčí, ho využít. Pěšky máme jistotu, že tam dojdeme, a ještě je to bez výdajů. Jízdenku na autobus pořídíme za 500 rupií(100 Kč). Je legrační, že je na všech autobusech, i těch nejhorších, vylepené logo free wifi, toalet, sprch atd., ačkoliv samozřejmě disponují jen sedadly a volantem. :D Cesta trvala asi 6 hodin, a byli jsme tak unavení, že jsme ji skoro celou prospali, když zrovna autobus zuřivě netroubil, nepadal ze silnice nebo neprojel metr hlubokou dírou. I kdybychom si připlatili za turistický autobus, který stojí kolem 20 dolarů, nebude to o nic lepší, silnice je totiž stejná..




V Besisaharu nás hned nahánějí průvodci, ve snaze vytáhnout z nás nějaké dolary za své sl…

Káthmándú

Obrázek
Asi jsme vzali Kathamandu za špatný konec. Nechceme nikoho vystrašit. Další dny totiž napravily jeho reputaci. Kdybychom následovali většinu turistů, kteří sem přijíždění, pravděpodobně bychom se ubytovali ve čtvrti Thamel, do které bychom se nechali převést taxíkem. Thamel je rájem turistů. Jsou tu obchody, pekárny, kavárny, hotely a restaurace v evropském stylu. Free wifi, suvenýry nebo koktejly lákají turisty utratit své našetřené úspory, a také proč ne, je to tak dvakrát až třikrát levnější než u nás. Silnice jsou asfaltové, chodníky dostatečně široké a místy dokonce obehnané zábradlím. Zaplatili jsme 400 rupií za vstup do Garden of dreams a užívali si prvního klidného místa v hlavním městě. Rostliny byly zelené, po prachu a špíně ani památky. K obědu dojídáme svačinu z Čech, čítající sušené brusinky a keksy. Po klidné chvíli mezi květinami procházíme ulice Thamelu a podléháme turistické horečce. U horké kávy píšeme pohledy rodině a přátelům. U stánku kupujeme toustový chléb, sýr…

Culture shock

Obrázek
Přistáli jsme v Káthmándú. Poprvé za hranicemi Evropy. Rodiče nás strašili, že tam určitě umřeme, že tam nebude nic k jídlu, že se tam nedá nic koupit. Báli se, jak si dobijeme telefony, i jak zůstaneme v kontaktu. My jsme tu třetí den a na kulturní šok, který na nás po příletu dolehl, si začínáme pomalu zvykat.



Když se na nějakou událost díváme zpětně, mluvíme většinou o těch pozitivních zážitcích. Nikdy nikomu nevyprávíme o tom, jak se nám zrovna chtělo strašně na záchod, museli jsme vypisovat šíleně papírů, stát dlouhé fronty, ani o tom, že jsme měli strach, pochybnosti apod. Ono zkrátka pozitivní zážitky přebijí ty špatné. Jakmile se vám stane něco krásného, brzy zapomenete na všechny strasti, a řeknete si - ono to za to prostě stojí a patří to k tomu. Včera jsme viděli opice, dnes buddhistický klášter... a tak všem vyprávíme o tomhle. Jaká je ale kompletní realita? 
Po příletu jsme museli hned na letišti obstarat víza. Šlo to docela rychle. Pozorovali jsme ostatní, a zjistili, ž…

Cestovní horečka aneb přípravy na cestu

Obrázek
Poslední týdny se připravuji na to, až se mé sny stanou skutečností. Obnáší to spousty seznamů. Jsem milovníkem seznamů. Sepíšu si, co všechno musím udělat, zařídit a nakoupit a postupně ze seznamu položky odškrtávám. Někdy zajdu až tak daleko, že si na něj píšu věci typu: ostříhat nehty, vyprat prádlo, napsat *** k narozeninám atd., ale seznamy mi pomáhají udržet pocit, že jsem produktivní a něco dělám. Také jsou dobrým pomocníkem při prokrastinaci, ale přiznávám, někdy mě ta hromada položek docela stresuje. A jaké položky jsou před dlouhou cestou nejzásadnější?

Nastřádat peníze Cestovat se dá i bez peněz, to jsme si v létě během závodu Lowcostrace ověřili, avšak pokud chcete vycestovat na delší dobu či do vzdálenějších krajin, je dobré, mít něco našetřeného, už jen pro případ, že se něco stane, a budete se potřebovat rychle vrátit zpět. Také budete potřebovat peníze na letenky, vízum, cestovní pojištění apod. Minimálně 20-30 000 byste tedy měli mít. Jak je ušetřit? Nejlépe tak, že s…