Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2018

Nepálské zemětřesení

Obrázek
Druhý den se probouzíme opět vymrzlí, s vidinou teplé sprchy, již nám recepční slibuje už dva dny. ,,Pořád ledová,´´ hulákám z koupelny, načež se Jiřík vypravuje znovu na recepci, zeptat se, kde je ta slibovaná teplá. Recepční se vyhýbá odpovědi a diví se, že solární panel vodu dost neohřál, když je venku devět stupňů. Začínáme vyhrožovat, že se odstěhujeme, a Nepálec přichází s řešením – můžeme se osprchovat ve vedlejší budově. Sprchu s plynovou karmou nám doteď tajil, asi si jí za 800 rupií nezasloužíme, i přesto, že jsem naštvaná, touha po zahřátí je silnější. ,,Everything good?´´ptá se, když vylezu ze sprchy naježená jako dikobraz, husí kůži ke stropu a vlasy stále mastný. ,,Not good, change hotel.´´ Zabaleno máme během deseti minut, a během dalších deseti už jsme přestěhovaní ve vedlejším hotelu, ve kterém, kromě pokoje, kontrolujeme funkčnost Wi-Fi i horké sprchy.


Další den se vypravujeme do historického města Pátan, ležícího nedaleko Káthmándú. Autobus stojí asi čtyři koruny, …

Dokážeš vyžít za 10 000,- měsíčně?

Obrázek
Pokud je tvojí odpovědí ano, mám pro tebe skvělou zprávu - můžeš začít cestovat stejně jako já. Jak?

Životní standard.  Žít stejně skromně doma i na cestách může být pro většinu lidí nepředstavitelné. Tak nějak máme zažitý model, že odjet ze země je něco výjimečného, a tudíž i naše chování musí být výjimečné. Chodíme do drahých restaurací nebo si rovnou zaplatíme all inclusive a jíme tedy alespoň osmkrát denně. U každého stánku na ulici se zastavíme, nakupujeme suvenýry, zmrzlinu, kafíčko, smoothie a ještě nějakou tu vafli. Chcete ochutnat úplně všechno a nejlépe několikrát. Člověk chce popíjet piňa coladu pod slaměným deštníkem, vysedávat ve Starbucks a to všechno pravděpodobně proto, aby si dokázal, že je na dovolený. Možná i proto, aby se pochlubil ostatním na sociálních sítích. 
Moje první dovolená stála 11 000 s polopenzí, plus pár drobností na místě, a bum, jeden týden na Djerbě mě stál se vším všudy 17 000. Válela jsem se tenkrát celé dny na pláži, četla knihy, popíjela koktejl…

Pohřeb u řeky, Pashupatinath

Obrázek
Po příjezdu do Kathmandu se snažíme na internetu vyhledat nejlépe hodnocený a cenově přijatelný hotel. Po negativní zkušenosti se zarezervovaným ubytováním v Pokhaře využíváme booking pouze jako informační portál a na místo se jdeme podívat osobně, v naději, že usmlouváme lepší cenu, než-li booking nabízí. Váháme mezi dvěma podobně hodnocenými hotely, a vybíráme Zen B&B. Za 800 rupií nás náctiletý hoch ubytovává v zapadlém pokoji v prvním patře. 


Po chladné noci a dvou dnech bez sprchy se ráno vydáváme k chrámu Pashupatinath, místa, jež je pro hinduisty stejně důležité jako Mekka pro muslimy nebo Vatikán pro křesťany. Do hlavního chrámu je vstup turistům zakázán (vstup je pouze pro hinduisty, jimiž se nemůžete stát, ale pouze narodit..). Z druhé strany se dostáváme ke komplexu chrámů, za nimiž stoupá oheň. ,,Jděte se podívat k řece, uvidíte mrtvá těla hořet,´´ radí nám otravný průvodce. Pere se ve mně zhnusení, které to vidět nechce a zvědavost, která samozřejmě vítězí. Na blogu …

Jak negramotný hoteliér vede byznys

Obrázek
Obecně jsem spíš neklidné povahy, všechno musím mít hned a perfektně. Během pěti týdnů se Nepálcům daří moji povahu změnit. V Nepálu je na všechno času dost, nikdo nikam nepospíchá, nikdo nic neví a všechno nějak dopadne. A tak moje nervózní podupávání nohou, strkání do lidí ve frontě, odkašlávání a poklepávání na hodinky vůbec nikoho nezajímá. Nádech, výdech. ,,Vždyť už jsou z nás také Nepálci, nikam nepospícháme,´´ opakuji si dokola.


Vnutit všechno a za co nejvíc Během ubytování v Chitwanském národním parku opět rapidně vylétává hladina rozčilení a agresivity nad nepálskou povahou. Nevím, zda už jsem to někde zmínila, ale Nepálci zkrátka nemají osobní zónu ani potřebu soukromí, zatímco my to vyloženě vyhledáváme. Po třetím zaklepání, našeho hoteliéra proklínám. ,, Co zase chce, pitomec jeden,´´ nadávám. ,,Just moment please!´´, klepání neustává. Otvírám dveře, na nepálské poměry neslušně oděná. ,,Nějaký program madam?´´, potřetí hoteliérovi vysvětluji, že žádný program nechceme, a p…

Mezi nosorožci a krokodýly

Obrázek
- aneb jak by vypadala ZOO kdyby neměla zdi

Sauraha a národní park Chitwan si nás doslova získali. Našla jsem přesně to, co jsem na severu Nepálu postrádala. Modrá obloha, slunce, přátelští lidé, klid a pohoda. Už nějaký čas vím, že má na mě počasí velký vliv, a tak tuším, že dřív jak v létě se domů nevrátíme.
Po příjezdu do Chitwanu se nás aktivně ujal kluk v teplákách, posedávajíc před prvním hotelem. Nejprve jsme nadšení, jak krásný a levný pokoj jsme sehnali, ale po třetím zaklepání na dveře proklínám chvíli, kdy jsme sem vstoupili. Pravděpodobně si myslí, že ubytoval minimálně dánskou princeznu. ,,Jakou si přejede snídani madam? Jaký byste ráčila mít zítra program, madam? Přejete si tohle a nebo tohle, madam?´´, vytahuje deníček a aktivně nám plánuje den. ,,Takže madam, vstanete v šest hodin, v šest třicet vás čeká snídaně…´´ Kdybych měla k dispozici kyj, tak ho pravděpodobně umlátím už po druhý větě. Naštěstí mu Jirka diplomaticky naznačí, že zítra nechceme mít žádný plán, ať s…

Momo,Paratha či Dhalbhat?

Obrázek
Jaká je nepálská kuchyně? Mnozí by asi namítli, že se dá shrnout jedním slovem – Dhalbhat. Pravděpodobně bych tento článek vůbec nepsala, kdybychom zůstali jen u dobrovolničení, ale pokud se chystáte do Nepálu na delší čas, tak se vám rýže po pár týdnech omrzí, přichází tedy na řadu další nepálské pokrmy.

Ráda bych ještě napsala, že ceny uvedené na internetu, například na Numbeo.com, úplně neodpovídají realitě. Samozřejmě jsou restaurace dražší a restaurace levnější, zpravidla platí, že kam chodí místní, stojí teplé jídlo cca 90-200NPR. Většinou platíme okolo 300NPR za dvě teplá jídla bez pití. Nejlevnější čaj jsme pili za 10NPR. Nenechte se tedy zlákat turistickými místy, pokud jedete low budget.

Když cestuji po Evropě, je nejlevnější formou stravování pečivo, paštiky, sýry apod. V Nepálu NE! Mnohem lépe a levněji se najíte v restauraci, ačkoliv je to paradox. Toastový chleba vychází na 50-80NPR, 200g sýra asi 240NPR, burákové máslo 200NPR. Platí, že je vše asi dvakrát, možná třikrá…

Svatebčany v Nepálu

Obrázek
Nedávno jsem začala číst knihu o pozitivním myšlení, ve snaze odprostit se od mého věčného pesimistu. Hned v první kapitole byla řeč o osudu, a o tom, jak se v podstatě všechny události dají přijímat buď pozitivně a nebo negativně, je totiž jen na nás, jak se k tomu postavíme. ,,Hmm, určitě, to teda nevím, co je pozitivního na tomhle dni,´´ mumlala jsem si včera, jakmile se začalo stmívat a my stále nemohli najít žádné ubytování. 
Ráno jsme se totiž rozhodli, Lumbiní opustit. Vzhledem k tomu, že v Nepálu jízdní řád, ani ceník není nijak stanoven, stoupli jsme si k silnici a čekali na autobus, do nějž naskočíme. Přímý autobus do Chitwanu nám ujel, a protože nemáme chuť honit autobus rikšou, jak navrhuje její statečný řidič, volíme lokální autobus do městečka Bhairahawa, ve kterém přestupujeme na další autobus. Cesta autobusem je vážně legrace. Zastávka je vlastně kdekoliv podél silnice. Hubený Nepálec visí ven ze dveří autobusu a pokřikuje názvy měst, lidé naskakují a vyskakují, platí…

Ateistka v buddhistickém klášteře

Obrázek
Po klidném a pohodovém týdnu v Pokhaře je na čase posunout se zase za novým dobrodružstvím a za hranice svých komfortních zón, což přesně vystihuje nepálský autobus. Tentokrát se kodrcáme krásných devět hodin, během niž přemýšlíme, zda si tuhle vyhlídkovou jízdu, všemožnými oklikami, za 750 rupií vůbec zasloužíme. Pole, rýžová pole, buvol, staveniště, prach, rýžová pole.. a tak pořád dokola. Míříme do oázy klidu, Lumbiní, v němž se narodil Buddha. 


,,Rikšaaaa, tuktuk´´. ,,Madam, sir, hallo, rikšaaaaa´´, povykují na nás vychrtlí Nepálci hned po výstupu z autobusu. ,,Achjo, ani tady od toho není klid,´´ povzdychnu si, když odmítáme desátého naháněče turistů. Pomalu se stmívá, nemáme zajištěné žádné ubytování, ale věříme, že nás nechají přespat v korejském klášteře, o kterém jsem od některých cestovatelů slyšela. 

Po bezesné noci, rušené kanadsko-korejským chrápáním mých spolubydlících, vylézám aktivně ve 4:05 z dřevěné postele.  Celé údolí pohltila mlha, skrz níž jsou přímo přede mnou …

hippie Pokhara

Obrázek
Pokhara je městem odpočinku a zábavy. Většina lidí tu začíná nebo končí vysokohorské treky, a tak se město pod náplavou turistů proměnilo do evropského stylu. Najdete tady kavárny, restaurace a bary, ve kterých jsou dostupné potraviny, které by vám mohly z Evropy scházet.


Phewa lake – pravděpodobně budete ubytování v blízkosti jezera, jež je největší atrakcí celého města. Ve čtvrti Lakeside je jeden hostel, hotel či guesthouse za druhým. Břeh jezera, společně s desítkami podniků, nabízí oázu klidu. Poprvé od příjezdu do Nepálu ustává troubení klaksonů a přibývá zvuků přírody. Na jezeře je malinký ostrůvek s Tal Barahi Temple, a dostanete se k němu lodičkou asi za 100 NPR. Pokud věříte svým pádlovacím schopnostem, můžete si na půl dne, či na celý den, půjčit loďku vlastní. (cca 1000 NPR)



Většina turistů se zdržuje pouze ve čtvrti Lakeside, kde jsou samozřejmě turistické podniky a také turistické ceny. Kolem jezera vede krásná stezka, na níž stále ubývá turistů, míjíme Basundhara park,…

Nepál - čtvrtý týden

Obrázek
Díky přístupu k internetu jsem si diagnostikovala zánět dutin. Třetí den s bolestmi hlavy, ucha a zubů odcházím ze školy hned po poledni a léčím se dostupnými metodami – nandáním čepice. Možná je na čase změnit prostředí. Ledová sprcha, chladné noci v chýši a neustálý kontakt s nemocnými dětmi mi nedělá moc dobře, od prvního dne jsem nachlazená. 

Cesta autobusem z Besisaharu do Pokhary nás příjemně překvapila svoji cenou, pětihodinové hopsání na klíně dalších Nepálců už tak příjemné nebylo. Bus byl opravdu lokální, byli jsme jediní bílí, a také jediní, kteří očekávali, že budou sedět. Do Pokhary jsem se moc těšila, všichni ji moc chválí, a tak jsem zvědavá, jak se od hlavního města, kde nás zatím všichni chtěli jen oškubat nebo přejet, liší. Navíc jsme si na dvě noci rezervovali private room s vlastní koupelnou v Nepalaya Eco hostel.

Po příjezdu jsme pravděpodobně vyčerpali zásoby horké vody, jelikož v dalších dnech již netekla. Doufali jsme, že si vypereme prádlo a dobře se najíme. …